Optické senzory jsou zařízení určená k ovládání vzdálenosti a polohy, určování barev a kontrastních značek a řešení dalších technologických problémů. Nástroje se používají hlavně v průmyslových zařízeních.
Optické senzory se dělí do tří typů podle způsobu jejich fungování.
Zařízení, která se odrážejí od objektu, jsou schopna vyzařovat a přijímat světlo, které se odklání od objektu umístěného v oblasti jejich působení. Určité množství světla se odráží od cíle a při dopadu na senzor nastaví příslušnou logickou úroveň. Velikost zóny odezvy do značné míry závisí na typu zařízení, velikosti, barvě, zakřivení povrchu, drsnosti a dalších parametrech objektu. V jeho konstrukci jsou přijímač a vysílač přítomny ve stejném krytu.
Optické senzory odrážející se od retroreflektoru přijímají a vyzařují světlo, které vychází zspeciální reflektor a při přerušení paprsku nějakým předmětem se na výstupu objeví odpovídající signál. Rozsah takového zařízení závisí na stavu prostředí, které obklopuje senzor a objekt (mlha, kouř, prach atd.). V tomto zařízení jsou vysílač a přijímač také umístěny ve stejném krytu.
Třetí typ zahrnuje optické senzory, které mají samostatný přijímač a zdroj světla. Tyto prvky jsou instalovány proti sobě podél stejné osy. Objekt, který vstoupí do oblasti světelného toku, způsobí jeho přerušení a logická úroveň na výstupu se odpovídajícím způsobem změní.
Světelné prvky zařízení mohou pracovat na různých vlnových délkách, které zahrnují infračervené nebo viditelné (laserové) světlo a také další indikátory barevných značek.
Ve své konstrukci se optický senzor skládá z emitoru, který generuje světlo v různých rozsazích, a také z přijímače, který rozlišuje signál vyzařovaný prvním prvkem. Obě součásti zařízení jsou umístěny jak v jednom, tak v různých pouzdrech.
Fungování zařízení je založeno na změně optického záření, když se v oblasti pokrytí objeví neprůhledný objekt. Když je zařízení zapnuto, je emitován optický paprsek, přijímá se přes reflektor nebo se odráží od objektu.
Poté se na výstupu senzoru objeví digitální nebo analogový signál s odlišnou logikou, který je následně využíván akčním členem nebo registračním obvodem.
Snímače z optických vláken mají různé zóny citlivosti v rozsahu od několika centimetrů do stovek metrů.
Nejpohodlnějším způsobem je použití difuzních zařízení, která se automaticky spouští na objektu. Optické snímače většinou umožňují měnit nastavení citlivosti a indexování stavu výstupu, vyrábí se i samoladící modely.
Zařízení na trhu zastupuje mnoho výrobců. Obzvláště oblíbené jsou například přístroje vyráběné firmou AUTONICS. Jsou velmi rozmanité, mají nízkou cenu a vysokou spolehlivost.
